Divadelní premiéry ve 48. týdnu

PRAHA  - Divadelní premiéry v týdnu od 24. do 30. listopadu:

Dobové tance
Absurdní groteska Karla Steigerwalda zasazená do revolučního roku 1848, do období bachovského absolutismu a následného období normalizace v roce 1852 na Jičínsku. Hlavními hrdiny jsou jeden poctivý učitel, jeden šlechtic, tří rádoby revolucionáři z roku 1848 a rakouský vyšetřovatel revolučních událostí. V představení se prolínají zdánlivě chaotické repliky z minulosti, přítomnosti i budoucnosti, které dohromady tvoří jakousi groteskní metaforu českého údělu. Ivan Rajmont toto představení režíroval poprvé v roce 1980 pro Činoherní studio v Ústí nad Labem, teď se k němu po osmadvaceti letech zase vrátil.
Režie Ivan Rajmont, hrají Hynek Pech, Lenka Loubalová, Dušan Hřebíček, Miroslav Zavičár, Jiří Klepl, David Smečka, Jiří Zapletal, Filip Richtermoc, Eva Kratochvílová, Zora Valchařová - Poulová, Klicperovo divadlo, Hradec Králové, premiéra 29. listopadu.

Já jsem otec Bemle (a já matka Žemle)
Autor Jiří Suchý o své nejnovější hře říká, že je to značně potrhlá hudební komedie inspirovaná dávnou dětskou říkačkou a starou dobrou recesí. „Byla to dětská říkačka, kterou hrály čtyři děti, znám ji ze svého dětství. Hrávala se na besídkách v mateřské školce a já jsem se rozhodl, že ji po mnoha letech oživím v dadaistické komedii.“
Režie Jiří Suchý, hrají Václav Kopta, Olina Patková, Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Jiří Štědroň, Marek Valenta, Vanda Hauserová, Divadlo Semafor, Praha, premiéra 25. listopadu.

Jak Vinetů s Oldšetrhendem vařili polévku
Kovbojové na Divokém západě mají vysokou úmrtnost a zbývá po nich mnoho zoufalých žen. Ty ženy ale začínají být také pěkně naštvané. Kdo se jim odváží odporovat? Snad jedině poslední náčelník Apačů a jeho bílý bratr. Postmoderně laděná komedie si bere na mušku nejrůznější klišé westernových příběhů a kombinuje je s českými pohádkovými postavami a prostředím, v němž se pohybují. Cílem hry je zavést diváky do dob jejich dětství, aby si nostalgicky zavzpomínali na hrdiny, které kdysi obdivovali. Hru napsal Vojtěch Bráník Dvořák pro soubor Ztracená existence, který je stálým hostem Studia Ypsilon, nejnovější komedie je už třetí v pořadí, s níž se tu soubor představí.
Režie Vojtěch Bráník Dvořák, hrají Zdeněk Kovář, Petr Kozák, Vojtěch Bráník Dvořák, Nina Chromečková, Mariana Skřípková, Lumír Kudrna ad., Studio Ypsilon – Malá scéna, Praha, premiéra 30. listopadu.

Přízraky E.A.P.
Dílo Edgara Alana Poea má neuvěřitelně mnoho podob, někdo je obdivuje, jiný zatracuje. V povídkách autor nešetří sarkasmem, básně jsou plné smutku, melancholie i něhy, ale také tajuplné hrůzy. Z jiných probleskují vize krajin přetékajících barvami, orientálních měst v zapadajícím slunci, to vše dovedené do absurdna. Nechybí ani postava Pána hrůzy - Krkavce, který je básnickým vyjádřením Poeova vlastního prožitku, vycházejícího z alkoholického deliria. Nejznámější Poeova báseň se v České republice řadu let překládala jako Havran, ačkoliv slovo Raven v překladu znamená Krkavec. „Záměnu v názvu básně způsobil v šedesátých letech 19. století V. K. Šembera, který báseň uvedl do české literatury — a tato chyba se kupodivu udržela ve všech dosavadních 16 českých překladech Poeova mistrovského díla,“ uvádí autor nového překladu Miroslav Macek.
Scénář a režie Tomáš Vondrovic, hraje Jiří Langmajer, Divadlo Viola, Praha, premiéra 24. listopadu.

Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách
Nejen dílo Williama Shakespeara, ale i samotný jeho život vzbuzují řadu otázek a jsou často předmětem mnoha debat. Ty se odvíjejí od základní otázky – existoval vůbec Shakespeare a je opravdu autorem světoznámých děl? Protože v současné rychlé době není čas na mnohem podstatnější věci, tři herci se rozhodli představit divákům všech 37 autorových her a 154 sonetů ve 120 minutách. V představení, jehož autory jsou Jess Borgeson, Adam Long a Daniel Singer, zazní za doprovodu klasické hudby přes 157 nejznámějších Shakespearovských monologů.
Režie Jan Borna, hrají Miroslav Táborský, Jan Vondráček, Martin Matejka, Divadlo v Dlouhé, Praha, premiéra 29. listopadu.

Úplněk
Nové představení v Praze usazené rumunské choreografky Ioany Mony Popovici překračuje hranice tanečního umění a je spíš arytmickým pohybovým divadlem, které odkrývá mechanismy lidského chování. Autorka přiznává, že inspirací k tomuto pohybovému představení jí byla například díla Samuela Becketta nebo Daniila Charmse. Úplněk v názvu představení symbolizuje moment magického večera, kdy se lidé mohou cítit nejistě, zranitelně, občas se chovají iracionálně. Večera, kdy se dějí absurdní věci, ale stává se i nejvíc dopravních nehod.
Choreografie a režie Ioana Mona Popovici, účinkují Veronika Kolečkářová, Jan Švec, Florian Tilzer, Divadlo Ponec, Praha, premiéra 25. listopadu.(MEDIAFAX)